Sněhulák - filmová recenze

8. srpna 2018 v 19:20 | M. |  Filmy a seriály
Uvědomuju si, že film, který hodlám recenzovat, je už asi tři čtvrtě roku starý, ale jelikož jsem ho nedávno viděl... No zkrátka k tomu mám hodně připomínek. Budeme se bavit o thrilleru Sněhulák.


Obsah filmu

Když elitní detektiv pátrá po ženě, která zmizela s prvním napadaným sněhem, má zlé tušení, že se opět ozval nepolapitelný sériový vrah z minulosti. S pomocí geniální mladé vyšetřovatelky musí najít spojitost mezi desítky let starými případy a čerstvou událostí v naději, že přelstí nepředstavitelné zlo dřív, než napadne další sníh.
(Popis obsahu: Bontonfilm)


Chcete příklad paradoxu? To je přesně to, když vás upoutá trailer k filmu, vy si předtím přečtete knižní předlohu, jež vás naprosto uchvátí, a potom vás onen film neskutečně zklame. To je můj případ. Slovo "zklame" je ještě mírné. Mě totiž snímek Sněhulák neuvěřitelně naštval!
I když jsem si četl spoustu špatných recenzí, stejně jsem se na filmovou podobu knihy těšil. Kniha od Joa Nesbøho se mi tolik líbila. (Recenzi najdete zde.) Tak jsem se rozhodli jet na film do letního kina. Co jsme si odnesli?
1. Letní kino je bezva.
2. Film Sněhulák ani náhodou.
Proč jsem tedy zůstal u titulků sedět s otevřenou pusou a reakcí: "Co to proboha bylo?!"?
Důvodu je několik. Jako jeden z hlavních můžu jmenovat odklon od knižní předlohy. Chápu. Žádný film nemůže být stejný jako kniha. Ale sázím na to, že ani Jo Nesbø by nepoznal svoje vlastní dílo. Filmaři snad knihu ani nečetli. Celý příběh překopaný, jen jména zůstala stejná. Působí to šíleně zamotaně a zmateně. Kdybych Sněhuláka nečetl, vůbec nic nepochopím. Už tak jsem byl mimo asi v polovině. Konec nevysvětlil proč se všechny vraždy vůbec staly. Vrahův motiv je najednou fuč!
Nejnapínavější části se nakonec ani nevyskytly. Tvůrci ořezali skvělý příběh se skvělou zápletkou jako maso na kebab. (Óóó, jak působivý slovní obrat!) Zůstala jen laciná americká lekačka, co ve výsledku skoro nefunguje. HRŮZA!!! Byl bych tady hodiny a jmenoval nesrovnalosti. Všechno by mohlo dopadnout lépe, kdyby alespoň jeden člen štábu znal předlohu. Pak mi mohl říct: " Hele rejžo, tady něco nesedí!" a bylo by! Pořád se z toho moc nemůžu vzpamatovat! Uff!

Jestli jsou nějaká pozitiva, tak jedině krásná severská krajina a dobře obsazený herec Michael Fassbender alias Harry Hole. Je to promarněný potenciál! Škoda ho...

V recenzi na knihu jste mi psali, že jste film neviděli. Radím vám dobře, abyste to ani nedělali. Nestojí to za to. Jestliže je tu někdo, kdo se chce nejdřív podívat na film, tak nápodobně. Akorát si pokazíte případný zážitek z knihy. Rychle pryč od toho!

Hodnocení

+ dobře obsazený Michael Fassbender
+ severská krajina
- velký odklon od předlohy
- nevysvětlený motiv vraha
- zmatená zápletka
- po chvíli začíná nudit
CELKOVÉ HODNOCENÍ - 1/10


Nenechte se zmást. Trailer působí celkem dobře. Opak je pravdou!




P.S. Na konci si filmaři nakročili k pokračování. Jestli to bude stejná katastrofa...doufám, že se toho chopí někdo schopnější.

(Zdroj obrázku zde.)
 

První knížka

26. července 2018 v 10:03 | M. |  Autorovy dodatky
Čtete často a rádi? A už jste někdy přemýšleli nad tím, kterou knížku jste vlastně přečetli jako úplně první? Od začátku do konce?
Já jsem nedávno procházel knížky v mojí knihovně a objevil jsem můj čtenářský začátek. Málem už jsem na něj zapomněl!


Moje úplní první knížka se jmenuje...chvilka napětí...tradá: Klub tygrů: Netvor z hlubin.
Jde o knihu ze série. Stejně jako všechny jiné díly je tento o třech kamarádech, kteří spolu zažívají různá dobrodružství a řeší podivuhodné případy. A jak už název napovídá, říkají si Klub tygrů.
Trojku tvoří Patrik, Biggi a Luk. Společně jsou skvěle sehraným týmem.
Knihu napsal Rakušan Thomas C. Brezina. Ten má na kontě hromady a hromady knih. Ani nevím jestli mu je někdo už spočítal.
Ano, stále intenzivně píše. A popravdě řečeno tolik, že právě to mě na jeho tvorbě omrzelo. Je to totiž pořád skoro to samé. Ale i tak bylo prvotní nadšení z jeho série velmi velké. Napjatě jsem očekával na vydání dalšího dílu. Doma jich mám šest. Dokonce jsem si napsal i o autogram. Pamatuju si, že přišel téměř okamžitě. Asi za týden. (Což je u autogramů poměrně krátká doba.) V obálce bylo přiloženo i spoustu dárků i s dopisem. Zkrátka jsem byl nadšenec!
Nebyly to jen příběhy, co mě pohltilo. Svou zásluhu v tom má i magická detektivní lupa. Pokud nevíte o co se jedná, tak jde o takovou malou plastovou kartičku. Tu když přiložíte na určité místo, objeví se řešení dané hádanky. Zkrátka skvělá věc! :D


Postupem času jsem ale začal vyrůstat a parta kamarádů mě nebavila tolik jako dřív. A teď jsou všechny díly zapomenuté v knihovně a sedá na ně prach. Některé jsem dokonce ani nedočetl. A tak jsem tady a píšu tento článek. Knížky jsem vytáhl ven, oprášil je a zjistil, jak hezké vzpomínky na ně mám.

Teď se ale pojďme více věnovat onomu jednomu dílu. Mému prvnímu. (Omlouvám se za tu sentimentalitu.)
Tenkrát do školy přišli katalogy nakladatelství Fragment. Za každou objednávku nabízeli pero s ultrafialovým světlem. Tím když jste něco napsali, tak nápis nebyl vidět. Ale jakmile jste posvítili světýlkem, řádky se se z čista jasna objevily. Jako kouzlem! A teď mi to prosím nemějte za zlé, ale já jsem chtěl jenom ono pero a na nějakých knížkách mi moc nezáleželo. Sice jsem si trochu vybíral, avšak stejně byla konečná volba vcelku náhodná. (Promiň mami...)
A tak jsem se dostal k titulu Netvor z hlubin.
Co je ale na tom všem to nejlepší? To, že onu knihu mám hned vedle sebe, zato svítící pero je teď někde (nemám tušení kde, ale já ho nevyhazoval) vypsané a nejspíš ani nesvítí. :D


Tak jsem si tu hezky nostalgicky zavzpomínal. Jsem za to rád, protože za nějakou delší dobu bych si možná už ani nevzpomněl.

Schválně se ukažte! Vzpomínáte si na svou první knížku? Jak se jmenovala a o čem byla?

Jo Nesbø - Sněhulák

19. července 2018 v 13:14 | M. |  Knihomolův koutek
Když začne na konci listopadu padat v Norsku sníh, měl by raději každý zůstat doma. Jakmile se totiž v tuto dobu objeví sněhulák, znamená to smrt.


Na komisaře Harryho Holea tentokrát čeká velmi obtížný a děsivý případ. Ze svého domu zmizela vdaná žena Birte Beckerová. Doma zůstal jen její malý syn Jonas a na zahradě stojí sněhulák s její šálou. Nikdo neví o ničem. O pár dní později zmizí další žena. Děti i manžel nemají tušení, kde by mohla být.
Harry, který k sobě dostal novou posilu v podobě mladé vyšetřovatelky z Bergenu, se snaží najít spojitosti. Jakoukoli souvislost mezi zmizeními. Jenže tady jde o něco víc. Případ se pomalu začíná vtírat do jeho soukromého života. Harry musí najít pachatele, co nejrychleji, protože mu běží čas. A brzy začne znovu sněžit.

Hodnocení 9/10

Už od té doby, co byl v říjnu v kinech film Sněhulák, mám jeho knižní předlohu v hledáčku. Všichni totiž tvrdí, že je kniha lepší, a že film se nepovedl. Nevím, jak je na tom film, ale vím, jak skvělý thriller mám za sebou. Upřímně lituji, že jsem ho nesfoukl už dřív.
Dlouho jsem se neodpoutal od svého milovaného fantasy, a tak jsem šel do něčeho jiného. Thriller byl dobrá volba. Zbožňuju tu jeho napjatou atmosféru, tu nejistotu.
Je velmi těžké napsat knihu tak, aby se u ní čtenář doopravdy bál či mu alespoň běhal mráz po zádech. To zvládá Nesbø fantasticky. Vážně jsem u některých pasáží trnul. Obzvlášť u konce. Mám pro vás tip. Jestli se chcete při čtení Sněhuláka bát, stačí ho číst někde v tichu a tmě. Pak zaručuju vážně děsivou atmosféru.
Celou knihu nevyzdvihuje jen toto. Velkou zásluhu má i geniální zápletka. Ta je přesně taková, jaká by měla být - nepředvídatelná.
Jednotlivé scény působí živě, skutečně. Jo Nesbø je rozený vypravěč.
Hlavního vyšetřovatele jsem si oblíbil, navzdory tomu, že je pro mě Sněhulák Harryho první případ.
Hole má povahu, která mě neskutečně baví. V budoucnu se rád pustím do dalšího příběhu, neboť (jak by řekl Anton Ego) mám chuť na přídavek.

Za toto všechno, co jsem zmínil, přičítám body. Bod odečítám za absolutně šílené severské názvy. Norsky zatím neumím. (A pochybuji, že se to vůbec někdy naučím.)
Mé hodnocení je 9/10. Doporučuju všem, koho baví thrillery.

A jako obvykle bych se chtěl zeptat vás, co už Sněhuláka četli, jaké máte z knihy pocity vy? Chcete něco podotknout? Pište do komentářů!

Portál Srovname.cz vám poradí, kde koupíte knihu SNĚHULÁK nejlevněji!
 


Michaela Burdová - Dcera hvězd

9. července 2018 v 20:49 | M. |  Knihomolův koutek
Krásná a mocná válečnice bohů Arinala září v nové knize české spisovatelky M. Burdové. Tato novinka se může pyšnit skvělým prostředím, postavami a také promyšlenou zápletkou.


Po Válce bohů se vlády nad zpustošenou zemí ujal krutý národ gronů.
Dcery hvězd byly kdysi mocné válečnice, ale všechny je pobili. Přežila jen Arinala, která se ukryla v malé osadě v lesích. Zcela zapomenutá žije život obyčejné smrtelnice . Uvnitř hvozdu je však ukryto něco velmi prastarého a zlého, co Arinalu volá každou noc. Ať chce nebo ne, musí se znovu stát Dcerou hvězd, aby se tomuto zlu dokázala postavit...

Hodnocení 9/10

Chtěl bych hodnocení začít tím, že vám povím, jak moc jsem nadšený. Už dlouho jsem si takhle pěkně nepočetl. Děj byl plynulý a události na sebe logicky navazovaly. Nejvíce si pochvaluji zápletku. Bravurně odvedená práce. Až do samotného konce jste napjatí, jak se vše rozuzlí.
Příběh je plný dobrodružství, ale také silně převažují temné prvky. Smrt číhá na každém rohu, a to na každičkou postavu. Četl jsem se zatajeným dechem a bál se o životy svých oblíbenců. To samo o sobě něco vypovídá.
Neobjevují se jen pasáže, kde stříká krev a vzduchem létají životně důležité orgány, nýbrž i takové části, kde se jen bojíte. Může za to samotná atmosféra příběhu. Autorka má směle nakročeno k psaní thrillerů.
Abych tu všechny nevyděsil, tak například jedna z hlavních postav, Enita, ponurou náladu rozsvětluje svými poznámkami.
Objevuje se paralelní kompozice, což je dle mého názoru pro knížku velké plus.Na vše se tak dá pohlížet z různých směrů. Více vás nutí se do postav vžít a někdy i porozumět jejich chování. Získáváte nadhled.


Když to shrnu: Parádní knížka. Ať už pro ukrácení dlouhé chvíle nebo prostě jen pro pěkné čtení. S napětím čekám na druhý díl a doufám ve stejně dobré, ba i lepší dobrodružství s Dcerou hvězd!
Mám-li něco vytknout, pak je to měkká vazba. Pokud nechcete mít ohnuté rohy a poničenou celou vazbu, musíte s výtiskem zacházet na nejvýš opatrně. A já, ač to říkám nerad, nejsem tolik opatrný, jak bych si přál. Knihy s sebou častokrát beru do tašky a měkká vazba trpí. Za mě bod dolů.
Na druhou stranu dávám body za vyvedenou obálku.
Celkově to je 9/10. Být vámi, tak po této nádheře skáču všema deseti.

Portál Srovname.cz vám poradí, kde koupíte knihu DCERA HVĚZD nejlevněji!



- Sledujte mě i na FB, kde se spolehlivě dozvíte o nových článcích a jiných novinkách -

Londýn #3 - Asijský oběd, Borough Market a kolem Toweru

4. června 2018 v 17:15 | M. |  Moje cestopisy
Po dvou dobrodružných dnech v britské metropoli je tu den třetí. A stejně jako v oněch dvou předchozích dnech budeme mít napilno! Jste připraveni opět vyrazit?

Třetí den začal u Waterloo Bridge nedaleko London Eye. Doprava proběhla londýnským metrem.


Na rozdíl od předchozího dne bylo krásně. Slunce nás oslnilo, jakmile jsme vylezli ven z podzemí. Na Southbank Market je několik stánků, kde si můžete koupit různé jídlo. Mají tam indické, asijské a další a další. Ale pozor na peníze. Může se snadno stát, že jich tu spoustu necháte. :) My jsme si na Rádino doporučení koupili tohle skvělé ovocné pití.



Mých 5 nejoblíbenějších nezdravých jídel

30. května 2018 v 16:34 | M. |  Autorovy dodatky
Žijeme v době, kdy je v módě zdravý životní styl. Ale nesnažte se mi namluvit, že kdybych sem teď dal obrázek nějakého pořádného hamburgeru, tak by na něj většina nedostala chuť! Nebo fotku nějakého křupavého grilovaného kuřete. Či skvělé pečené slaninky! Aaah... Možná už jste pochopili, že dnes to bude o jídle! Konkrétně o pětce mých nejoblíbenějších nezdravých jídel, ke kterým čas od času sklouznu.

(Tak se přiznejte! Už vám tečou sliny? :D)

# 5 Tatarák

Syrovému masu jsem nikdy moc neholdoval. Tatarák jsem hodně dlouho vůbec neměl rád. A teď? Nechápu, jak jsem bez něj mohl někdy vůbec žít! Topinka s tatarákem a strouhanou ředkví je sice extrémně nezdravá kombinace, ale já tomu zkrátka a dobře neodolám...

# 4 Kuřecí stripsy

Začnu jediným slovem - KFC. Kdo proboha vymyslel podnik, kde si můžete koupit tolik dobrého a zároveň nezdravého jídla? Stavíme se tam sice jen výjimečně, ale i tak jsem si za těch pár návštěv oblíbil jejich kuřecí stripsy. Křupavé a jemně pikantní... mňam!...Ach jo! Proč já tohle vůbec píšu! Teď akorát tak dostanu na všechno chuť!

# 3 Jídlo z grilu

Nedokážu si představit léto bez večerního grilování. Opékání nad ohněm mám sice taky rád, ale není nad hermelín z grilu. Nebo třeba maso a dobrou klobásu.
Když však tohle všechno jím uvnitř a ne venku, tak mi to tolik nechutná. Kladu si tu tedy podmínku přílohy v podobě letního teplého večera a své rodiny! :)

# 2 Čokoláda

Upřímně nemůžu pochopit lidi, kteří dobrovolně nejedí něco tak fantastického, jako je čokoláda. Já bych bez čokolády nemohl existovat. Nejradši mám hořkou s ořechy. Takže třeba Studentská pečeť, je pro mě ráj na zemi.
Slyším snad od vás něco typu: "A to jíš i ty rozinky?"
Ano! ZBOŽŇUJU rozinky! Jsem schopný sníst celý pytlík za večer místo chipsů nebo křupek.

Čokoládo, máš u mě pomyslné druhé místo!

# 1 Anglická snídaně

A teď nemyslím opečený toast s marmeládou. (I když tím taky nepohrdnu.) Myslím tu druhou anglickou snídani. Slaninu, vajíčka (nejlepší jsou míchaná), fazole, atd. To je prostě ta nejlepší snídaně na světě. Snídat ji každé ráno v sedm bych asi nezvládl, ale někdy o víkendu, kdy si trochu přispím... to bych dokázal! Je pravda, že black pudding (jelito), rád nemám. Co vy? Přesto má u mě english breakfast první místo!

Tak to je můj list nezdravých jídel.
Určitě mi nezapomeňte napsat, jak to máte s nezdravým jídlem vy! Jste na sebe přísní, nebo si ho občas taky dopřejete?


(Zdroje obrázku: hamburger, anglická snídaně)

Eurovision Song Contest - politická přehlídka států?

26. května 2018 v 12:33 | M. |  Autorovy dodatky
Před dvěma týdny jste v televizi mohli zaznamenat populární soutěž zpěváků. Jmenuje se Eurovision Song Contest a pyšní se tím, že jde o největší a nejsledovanější nesportovní událost roku. Nepokládám se za nějakého velkého fanouška, ale už jsem letos Eurovizi sledoval potřetí a právě v letošním ročníku se mi tam zdála nejvíce patrná politika. Přitom pravidla soutěže zakazují politická témata písní. Přehlídka zpěváků (nejen) Evropy se mi občas zdá hodně zvláštní.

(Letos pořádalo ESC Portugalsko.)

Písňová soutěž Eurovize (ESC) se koná každý rok v zemi, která zvítězila předchozí rok. Jedná se o jeden z nejdéle běžících pořadů, protože se vysílá už od roku 1956. Tehdy ji pořádalo Švýcarsko. O vítězi rozhodují poroty zúčastněných zemí a také hlasy diváků. Dnes je soutěž mimořádně úspěšná a může se těšit velké sledovanosti i oblíbenosti. Ale ne tak úplně v České republice. Sám jsem o ní neměl ani ponětí. Až do roku 2016, kdy jsem seděl u notebooku a v televizi zůstala náhodou zapnutá právě ona soutěž. Schválně se vás zeptám, jestli Eurovizi vůbec znáte? Asi bych se ani nedivil kdyby ne. V ČR to fenomém prostě není. Chápu to. Na tak "velkolepou" show je spousta písniček nudných, nechytlavých a lehce zapomenutelných. Avšak jsou tu nějaké, které určitě znáte. Tak třeba vítěz z roku 1974 byla švédská skupina ABBA se slavným hitem Waterloo. Kariéru tady začala i zpěvačka Celine Dion. Píseň "Hard Rock Halellujah" od skupiny Lordi z Finska také není úplně neznámá. Proč je tu tedy tolik lidí, kteří mají ke klání evropských zemí takový odpor? Nejspíše za to může již zmiňovaná politika.

(ABBA na Eurovizi v roce 1974)

"Politika v Eurovizi nehraje žádnou roli." Je ale tato věta opravdu pravdivá? Sám říkám, že rozhodně ne. Politika hraje v Eurovizi roli vždycky. Koneckonců co jiného čekat, když mezi sebou soutěží různé státy.
Důkazem přítomnosti politiky v ESC je vítězka roku 2016, ukrajinská zpěvačka Jamala. Zvítězila s písní o pronásledování Tatarů z Krymu. Nevyhrává jen talent a pěkná píseň, nýbrž dobře zvolená tematika. (Která je pokud možno aktuální.) Toto nejvíce funguje na lidi. Jenže potom, co jsem viděl letošní ročník, si myslím, že jednotlivé "odborné" poroty také nejsou nejnestranější. Nejvíce bodů dostávali země, které soutěž často vyhrávají.
To je také důvod proč letošní zástupce z ČR, Mikolas Josef, skončil tak, jak skončil. Sice slavíme historický úspěch (krásné 6. místo), ale mohlo to dopadnout mnohem lépe. I když to možná bude znít příšerně zaujatě, tak říkám, že se měl Mikolas umístit výš.
Itálie, jež zůstala před námi, zvolila píseň složenou po bombovém útoku v Manchesteru. Někdo dokonce tvrdí, že aktuální situace mezi Izraelem a Íránem, zajistila Izraeli vítěztví. Něco na tom nejspíš bude, ale Netta podle mě vyhrála díky extravagantní písni. Což obvykle dobře funguje.
Jsem zvědavý, jak bude ESC probíhat příští rok v Jeruzalémě. Doufejme, že klidně a bez potíží...

Zbývá vysvětlit proč se vlastně na celé tohle divadlo koukám. Není to ani kvůli písním ani kvůli zpěvákům. Eurovizi mám spojenou s jarem. Vždycky běží na začátku května a já si říkám: "Jé, už je zase jaro!" Smějte se, jak jen chcete. Prostě jsem si to nějak spojil, a proto se na to všechno koukám.
Navíc se letos dostal do finále náš soutěžící, takže bylo komu fandit!

(Izraelka Netta a její vítězný song)



Sledovali jste letos Eurovizi? Koukáte se na ni pravidelně?

(Zdroje obrázků: 1.;2. )

Slavíme dva roky!

21. května 2018 v 16:49 | M. |  Autorovy dodatky
Milí čtenáři,
zdá se mi to jako nedávno, co jsem psal článek na první blogové narozeniny. A teď už je pryč další rok a já píšu článek k narozeninám druhým. Čas zkrátka šíleně letí!
Za rok tu sice nepřibyla zrovna hromada článků, ale i tak. Důležité je, že blog stále funguje a neleží někde v propadlišti zapomenutých webových stránek. (Teda aspoň v to doufám.) Článků je méně, ale prosím vězte, že s každým jednotlivým článkem si dávám práci a snažím se ho udělat, co nejlépe to jde.
A jaké jsou plány na další rok? Ze všeho nejdříve už chci dopsat londýnský cestopis. Píšu ho už od října a mezitím jsme tam byli znovu, takže mám skutečně, co dohánět. Na druhou stranu se zase vy, máte na co těšit! Byli jsme v Britském muzeu, v Přírodopisném muzeu, v Hyde Parku a taky v Toweru! Tohle všechno ještě zbývá dopsat, takže si tady dávám oficiální předsevzetí, že to všechno sepíšu, dopíšu, připravím a vydám! (A jestli ne, tak mi musíte vážně hodně vynadat! :D)
Dále chystám novou povídku. Zatím jsem asi v polovině, ale její psaní mě moc baví, takže doufám v brzké dokončení. Povídka bude zasazena do 16. století, do doby, kdy v Anglii vládl král Jindřich VIII. Těšte se!
V rubrice Vymýšlíme příběhy stále čeká nedokončený příběh Dar bohům. Pokud vás to minulo, klikněte sem.
Co se týče knížek, tak mám rozečtenou novinku od Michaely Burdové, Dcera hvězd, a taky jsem v půlce druhého dílu Magnuse Chase. Dlouho jsem se nevrátil k rozečtené knize Sněhulák od Jo Nesbø. Říkám si, že je to škoda, protože se mi líbila. Četl někdo?
V rozepsaných mám uloženo spoustu dalších článků, které jen čekají na to, abych se do nich pustil. Myslím, že narozeniny jsou ideální příležitost, si to slíbit!
Tak na další skvělý rok! Všechno nejlepší S čajíkem v křesílku!!!


Děkuju, že jste tady se mnou!
M.

Druhý den v Londýně

24. dubna 2018 v 19:59 | M. |  Moje cestopisy
Druhý den v Londýně jsme měli hodně nabitý. Celodenní okruh po všech známých turistických místech ve městě si tu teď s vámi rád zopakuji. Pohodlně se posaďte, protože právě začínáme!


Opouštíme náš apartmán a jedeme metrem na Piccadilly Circus. Slavné neonové nápisy se ale bohužel opravují. Tak aspoň fotím sošku boha lásky Erota. Počasí nám příliš nepřeje. Je zataženo a poprchává. Dokud však nepadají trakaře, tak jsme spokojení!


Michaela Burdová - Poselství jednorožců: Snížkova dobrodružství

10. dubna 2018 v 21:30 | M. |  Knihomolův koutek
Dnes přišla na řadu knížka, kterou mám doma v knihovně už více, jak rok. Zůstala tam zapomenutá a rozečtená. A potom, co jsem ji nedávno dočetl, si myslím, že by byla věčná škoda na ni nenapsat recenzi. Mluvím o volném pokračování trilogie Poselství jednorožců s názvem "Snížkova dobrodružství" od české autorky Michaely Burdové!


Jak jsem již řekl v úvodu, kniha volně navazuje na fantasy trilogii Poselství jednorožců. Spisovatelka s touto sérií začínala, a teď, po několika letech, se k ní opět vrátila, aby všechny dějové linky dotáhla do konce.
Děj se znovu odehrává v království jménem Lilandgarie. Hlavním hrdinou je náš starý známý kočkoroh (kocour s rohem na čele) Snížek. Ten se u svého pána Veragina má velmi dobře. Má dostatek jídla i spánku. Jenže vše se změní, když je Snížek unesen zlým trpaslíkem, který ho veze do neznáma. Proslýchá se, že po celém království jsou unášeni kočkorozi trpaslíky z Měsíčních hor, kteří si na nich znamenitě pochutnávají. Veragin musí svého kamaráda osvobodit dříve, než bude pozdě, a poté se postavit neznámému zlu, co do Lilandgarie proniklo. Na pomoc se vrací i elfská princezna Aranis a její družina. Tak začíná zcela nové dobrodružství plné nástrah a nebezpečí!

Hodnocení 6/10

Za návrat do světa jednorožců jsem moc rád, protože děj zůstal od minule otevřený. Děkuju autorce za tento "spin off", už jsem ani nedoufal! :)
Na rozdíl od předcházejících dílů je však tato kniha mnohem větší pohádka. Příběh je také kratší. To ale neznamená, že to knížce uškodilo. Děj je rozhodně moc povedený. Přesto jsem si na celé knížce nejvíce užíval hlavního hrdinu kočkoroha. Bez něho by nebylo nic. Snížek vlil celému titulu krev do žil. Zkrátka se tato postava povedla. Samotná zápletka už pro mě nebyla tolik důležitá.
Celkově velmi pěkná pohádka. Vtipná, svižná a vyvedená. Palec nahoru!
Jdeme bodovat. Nemám ke Snížkovým dobrodružstvím nijak velké výhrady. Jediné, co mi chybělo byl větší rozsah.
Boduji v porovnání s ostatními recenzovanými knihami a vzhledem k tomu, že jsem knize Volání sirény dal sedm bodů, tak má ode mě Snížek šestku. Siréna měla přece jenom laťku trochu výš.
Doporučuju všem!


Kniha obsahuje autorčiny pěkné barevné ilustrace!


Četli jste tuto knížku? Pokud ano, tak se dole v komentářích stoprocentně podělte o svůj názor na ni!


Na závěr bych vás rád upozornil, že dnes vychází Michaele Burdové nová knížka! Jmenuje se Dcera hvězd a věřím, že bude stát za to! Podrobnosti naleznete v tomto odkazu na stránky spisovatelky. Já už mám předobjednáno!

Portál Srovname.cz vám poradí, kde koupíte knihu POSELSTVÍ JEDNOROŽCŮ: SNÍŽKOVA DOBRODRUŽSTVÍ nejlevněji!

Další články


Kam dál

Autor blogu si vyhrazuje právo mazat vulgární nebo urážlivé komentáře!
Kopírovat autorovy obrázky můžete jen se souhlasem autora!