Blog se stěhuje

5. listopadu 2018 v 16:38 | M. |  Autorovy dodatky
Vážení čtenáři,

uběhl rok od té doby, kdy jsem začal poprvé přemýšlet o tom, že svůj blog přestěhuju. A rok jsem vydržel a doufal v nějakou změnu. Adminů se na Blog.cz prostřídalo celkem dost a ani za jednoho z nich se nic nezměnilo. Jediné, co vychází, jsou články, které něco slibují a následně svůj slib neplní. Už mě nebaví čekat a doufat. Jednoho dne by se taky mohlo stát, že mi blog zmizí i s veškerými mými články. A právě to je ten důvod proč jsem se rozhodl sbalit kufry a jít někam jinam. Nechat tu všechno by mě moc mrzelo, a proto jsem šťastný, že mi s přesunem pomohli Veruce a Martin. Díky nim na novém blogu dohledáte všechny mé staré články! Tímto jim chci ještě jednou poděkovat! (http://blog.veruce.cz/migrace-z-blog-cz-na-wordpress/)
Co se týče nového blogu, najdete ho na blogspotu, konkrétně na této webové adrese:

https://scajikemvkresilku.blogspot.com/

Důležité je, že nový je design, ne koncept. Chci dál pokračovat v tom, co jsem tady začal. Chci psát o cestování, o památkách, historii, knížkách,...atd. Zkrátka o všem, co mě baví a mám rád. Budu moc rád, když mě budete dál navštěvovat, i když na jiné adrese. Jste zvaní a vítaní!

Závěrem přeji všem, kdo na Blog.cz stále zůstávají, mnoho štěstí a úspěchů! Budu se sem vracet.
Mějte se tu hezky!

M.
 

Krvavá růže - 2/2

17. října 2018 v 8:00 | M. |  Koutek pisálka
Druhá čast příběhu Krvavá růže bezprostředně navazuje na část první. Její přečtení je pro pochopení zápletky klíčové - čtěte zde.



Růže stály ve dveřích. Červené a bílé lístky svítily na zbrojích královských stráží. Desítky vojáků procházely hostincem a obracely ho vzhůru nohama.
Bylo nad ránem, a tak byli spící zákazníci vyhozeni ven ze svých pokojů.
Hostinský nervózně žmoulal svou čapku a každou chvíli si upravoval knír. Jeho černovlasý a prostořeký syn se krčil za svým otcem a nevydal ani hlásku.

"Tak kde jsou?!"

"Já nevím...ještě včera večer tady popíjeli u stolu a pak šli spát," dostal ze sebe vyklepaný hostinský.

"Jestli lžeš, stáhnu tě zaživa z kůže!" vyhrožoval velitel stráží. Měl brnění stejně jako jeho muži. Jen u pasu se mu houpal zdobený meč. Klobouk s bílým perem mu zastiňoval část obličeje.

"Přísahám, můj pane! Byli tady!"

"Nechám tady svoje muže, kdyby se vrátili. Pokud se však neukážou...osobně zbičuju tebe i toho tvýho parchanta!"
Kapitán vyšel ven z hospody až podlaha zaskřípala pod jeho vahou.

"Hlídejte je ať neutečou!" rozkázal. Nato nasedl na svého bělouše a odklusal pryč.
Majitel podniku si nešťastně nasadil svou čepici. Proklínal den, kdy se ti dva katolíci objevili v jeho domě.

...

Whitehallský palác se halil do tmy. Měsíc se schovával za mraky stejně jako všechny hvězdy. Možná brzy začne pršet. Nebo obloha jen vyhrožovala dvěma zahaleným postavám, blížícím se k paláci.

Hlavní brána do paláce ležela několik kroků od břehu Temže. Tam bylo nejvíce stráží. Proto se bratři přikradli k druhé bráně, která byla sice také hlídaná, ale ne tak bedlivě. Tudy se dalo nejrychleji dostat dovnitř.


"Musíš odvést pozornost těch vojáků. Já mezitím proklouznu skrz bránu. Když nás sem vedl mistr Powlick, ukazovali mu stáje. Vyplaším koně. Odlákám je. Pak jsi na řadě ty. Budeš hlídat, než to vyřídím."

"Měli bychom tam být oba, Wille. Měli bychom ji zabít společně!"

"Na to není čas bratře. Jeden z nás musí zajistit bezpečný útěk. Já to vyřídím a ty nás odsud odvedeš! Slibuju, že zaplatí tvrdou měnou, Arthure! Ty musíš hlídat!"

"Jak víš, kde má komnaty?"

"S tím si nedělej starosti. Hlavně udělej všechno podle plánu! Platí?"

Arthur hleděl na svého mladšího sourozence. On to nezvládne. Oni to nezvládnou. Chytí je a popraví za pokus o vraždu královny. Pamatoval si ještě William na slib, který dal matce? Oba slíbili, že se vrátí domů. K ní.
Arthur přikývl.

"Výborně! Tak do toho! Odlákej je, bratříčku. Dokážeme to!"

Arthur se dlouze nadechl a zamířil k bráně. Byli tři. Tři vojáci s tudorovskou růží na místě, kde bylo srdce. U pasu měli meč a na hlavě tvrdou přilbici. Stáli v hloučku a něco si spolu povídali. Dlouhá kopí byla opřená o stěny. Arthur byl stále schovaný ve tmě, ale každou chvíli už vystoupí na okruh světla, který poskytovaly dvě louče pověšené na zdi. Will měl všechno vymyšlené. Jen v této části plánu bylo jen: odlákej je. Jak to má udělat, se jeho drahý bratr nezmínil. Asi je na čase malinko zaimprovizovat.
Překročil hranici světla a tmy.

Krvavá růže - 1/2

8. října 2018 v 18:58 | M. |  Koutek pisálka
Ahoj! Dneska jsem tady s ryze autorským článkem! Přenesete se do nejisté tudorovské Anglie. Thomas More je popraven a dva bratři, které vychovával, chtějí pomstu. Sledujte jejich osud v době, kdy se nastoluje nová anglikánská církev. Dokážou spolu vyjít a dojít své pomsty?

Až dočtete, tak se rozhodně podělte o své dojmy. Zajímá mě, co si o tom myslíte!
Příjemné čtení!


- červenec 1535 -

Blížil se konec. Každým dalším krokem se blížil vstříc smrti. Každý pohyb jeho nohou způsoboval palčivou bolest. Kovové náramky se mu zařezávaly hluboko do masa a on musel zadržovat dech, aby nevykřikl. Na zuboženém těle měl navlečenou dlouhou košili, vyrobenou z drsného lnu. U kolenou byla rozdrásaná a špinavá od bláta. Věznění v Toweru člověka zmohlo.
Všude okolo byli lidé a natahovali krky jeden přes druhého, aby dobře viděli. Společně dav tvořil úzkou uličku pro přicházející zástup. Na jejím konci byl Tower Hill.
"Pokračujte!" vyzval ho voják.
Thomasovi se zrychlil tep. Ne, musí to vydržet. Bůh mu dá sílu. Nadechl se a vykročil. Těžké okovy o sobě hned daly vědět. Thomas ale pokračoval dál s jedinou myšlenkou, která mu běžela v hlavě. Za chvílo už bude po všem.
Na Tower Hill bylo postavené dřevěné pódium. Tam čekal kat. Ruce měl založené u pasu a z jeho prázdného výrazu se nedalo vůbec nic vyčíst. Byl jako z kamene. Zastavili se u tří dřevěných schůdků. Byly zašlé a špinavé. Dva strážní ho z každé strany podepřeli a pomohli mu nahoru. Velký špalek na pódiu zlověstně stál a čekal na další oběť Jindřicha VIII. Při pomyšlení na krále se Thomas zachvěl. Tak dlouho si byli blízcí. Tak dlouho byli přátelé. Jenže panovník měl svou vlastní paličatou hlavu. Hlavu, kterou se chvíli dalo tak snadno manipulovat a jindy byla neochvějná a umanutá. Vlastně ho litoval. On je sice v poutech tady na popravišti, ale už brzy bude volný. Bude moci volně dýchat v království nebeském. Zato Jindřich bude v poutech lásky i nadále. V tak silných, že ho dokonce donutily zavrhnout nejvyššího představitele katolíků. Jenže to Thomas nikdy nedokáže. Raději položí život, než aby viděl, jak se král prohlašuje hlavou falešné anglikánské církve.

"Odpouštíte mi, sire?" zeptal se popravčí zvučným a hlubokým hlasem.

"Vám není co odpouštět! Jen se modlím za našeho dobrého krále, aby našel pravdu!"

Lidé si začali mezi sebou povídat. Šum se nesl nádvořím dokud sir Thomas znovu nepromluvil: "Řekněte Jindřichovi, že jsem mu sloužil věrně. Jenže v první řadě sloužím Bohu!"
To už dav rozčíleně nadával.

"Přejete si učinit poslední zpověď?" otázal se mnich.

"Ne. Mne už Bůh vyzpovídá sám," odvětil Thomas a klekl si. V kolenou ho pálilo, ale vydržel tu bolest s vážností ve tváři. Pak položil hlavu na špalek. Byla z něj cítit zaschlá krev. Roztáhl ruce a čekal na úder. Poslední myšlenku věnoval své rodině.

...

"Ve jménu otce, syna i ducha svatého. Amen."

"Amen," řekli všichni. Oplatka se Williamovi rozmělnila v puse, jak na ni působily jeho sliny.
Byli v hlavním sále jejich rodinného domu. Matka klečela vpředu, ruce sepjaté a oči zavřené. Modlila se. Hnědé vlasy, spletené do jednoduchého copu, jí začínaly místy šedivět. Už dávno nevypadala tak jako dřív. William si vybavoval své dětství dobře. Běhali s bratrem po domě a vesele se smáli. Pamatoval si i na to, jak kdysi rozbili okno a matka je za to kárala. Otec se však jen smál. Miloval své dva syny a udělal by pro ně takřka cokoli. Zemřel když bylo Williamovi pět. Jeho
 


Patrick Melrose - minisérie plná hereckých výkonů

30. září 2018 v 16:19 | M. |  Filmy a seriály
Po tolika týdnech opět píšu článek. Září bylo ve znamení hrozného šoku ze začátku školy, ale také podivných událostí na Blog.cz. To mi nějak sebralo chuť psát. Dlouho jsem i dumal nad tím, jestli to tu nemám opustit a přestěhovat se jinam. Pořád se mi v hlavě honí otázky, jak to udělat. Na blogspotu doslova válčím s designem a nechce se mi tam psát, když s ním nejsem spokojený. (Na druhou stranu se mi ani moc nechce psát tady, když vím, že se článek nebo komentáře nemusí ukázat.)
Asi o tom budu dál přemýšlet a pokračovat v boji s Blogger.com. Mezitím však nechci upustit od psaní. Takže prozatím zůstávám tady a pokud se cokoli změní, budu vás dozajista informovat...

Už ne tolik aktuální, ale i tak celkem nová minisérie Patrick Melrose bude tématem dnešního článku. Ta byla natočena podle řady autobiografických romanů Edwarda St. Aubyna. Na programu je životní příběh titulního hrdiny Patricka Melrose i návštěva zákulisí britské smetánky. To vše je i s excelentními hereckými výkony napěchované do pěti hodinových epizod.


Děj začíná smrtí. Drogově závislému Patrickovi zavolají a poví mu o smrti jeho otce Davida Melrose. Patricka sledujeme na jeho cestě i během pobytu v New Yorku, při vyzvedávání ostatků.
Ač by každý očekával, že bude truchlit, on by naopak raději slavil. Má na něj totiž mnoho špatných vzpomínek z dětství, které nám je průběžně odhalováno. Skrze titulní postavu se dostaneme jak do temných drogových zákoutí, tak i k té nejvyšší britské smetánce. Avšak jeho hlavním nepřítelem teď nejsou ani drogy ani žádný anglický lord. Je jím on sám. Boj v Patrickově hlavě můžeme prakticky pozorovat v každém dílu série. Otázkou tedy je, zda s tím vším dokáže Patrick vypořádat.

Se spousty dalšími, co PM viděli se jistě shodneme, že celý seriál táhne kupředu Benedict Cumberbatch. Nad tímto hercem bych se mohl rozplývat donekonečna a stejně by to bylo málo. Úvodní epizodě skutečně dominuje právě on. Rozhodně ale nejde pohrdnout i dalšími herci, kteří na plátně září vedle něho. Takový Hugo Weaving mi jako David Melrose naháněl mráz po zádech. Na postavy okolo něj působil zrovna tak. Především v druhém díle vládne pevnou rukou. Doteď z něj mám nepopsatelně nepříjemný pocit.
V každém jednotlivém dílu panuje trochu jiná atmosféra. Každý díl je něčím specifický. Ať už je to velkými časovými skoky mezi nimi, nebo jiným prostředím či postavami.
Chvíli se smějete, jindy máte slzy na krajíčku. Zhodnotil bych seriál, jako velmi psychicky náročný na sledování. Nic pro pohodové sobotní večery. Přesto by byla škoda o toto dílo přijít. Koneckonců v životě není všechno jen pohoda a klídek. Patrick Melrose je toho důkazem.


Herci o svých postavách

Hugo Weaving: Patrick Melrose je 9letý chlapec, který je zničený svými rodiči a my sledujeme jeho cestu skrze pěti epizod. David Melrose je neuvěřitelně zničená lidská bytost a nemá tu schopnost si pomoct. To se mi zdá zajímavé - člověk, který nemůže sám sebe vyléčit.
Jennifer Jason Leigh je úžasná herečka. Máme spolu jednu scénu, jen my dva. Je poměrně krátká, ale úžasná. Je to ta, kde David hraje na piano a Eleanor se pokouší kolem něho proplížit. Jenže on přestane hrát, protože slyší kroky. Pak začne znovu hrát a ona jde dál. To už ale David vstane a stojí hned za ní.

Jennifer Jason Leigh: Mám Eleanor ráda, protože vím jaký člověk mohla být a jakou matkou chtěla být. Nachází se v hrůzostrašném vztahu s mužem, jenž je...hrubý.
Je to neuvěřitelně silné, protože tam je taková působivá vtipnost, že to není jen těžké a smutné.
Myslím, že lidé budou tuto sérii milovat. Nemohou se dočkat až tento příběh přijde k životu.

(Přeloženo z živého rozhovoru s herci. Zdroj: YouTube)

Hodnocení

+ brilantní herecké výkony (B. Cumberbatch, H. Weaving, ...)
+ dobrá kamera i střih
+ skvěle pasující hudba
- někdy zbytečně táhlý děj
- málo zvratů
CELKOVÉ HODNOCENÍ 8/10

(Titulky lze zapnout ve videu.)

Pokud jste sérii viděli, tak mě určitě zajímají vaše názory. Ztotožňujete se s mou recenzí? Jaké jste měli během sledování pocity?


Sněhulák - filmová recenze

8. srpna 2018 v 19:20 | M. |  Filmy a seriály
Uvědomuju si, že film, který hodlám recenzovat, je už asi tři čtvrtě roku starý, ale jelikož jsem ho nedávno viděl... No zkrátka k tomu mám hodně připomínek. Budeme se bavit o thrilleru Sněhulák.


Obsah filmu

Když elitní detektiv pátrá po ženě, která zmizela s prvním napadaným sněhem, má zlé tušení, že se opět ozval nepolapitelný sériový vrah z minulosti. S pomocí geniální mladé vyšetřovatelky musí najít spojitost mezi desítky let starými případy a čerstvou událostí v naději, že přelstí nepředstavitelné zlo dřív, než napadne další sníh.
(Popis obsahu: Bontonfilm)


Chcete příklad paradoxu? To je přesně to, když vás upoutá trailer k filmu, vy si předtím přečtete knižní předlohu, jež vás naprosto uchvátí, a potom vás onen film neskutečně zklame. To je můj případ. Slovo "zklame" je ještě mírné. Mě totiž snímek Sněhulák neuvěřitelně naštval!
I když jsem si četl spoustu špatných recenzí, stejně jsem se na filmovou podobu knihy těšil. Kniha od Joa Nesbøho se mi tolik líbila. (Recenzi najdete zde.) Tak jsem se rozhodli jet na film do letního kina. Co jsme si odnesli?
1. Letní kino je bezva.
2. Film Sněhulák ani náhodou.
Proč jsem tedy zůstal u titulků sedět s otevřenou pusou a reakcí: "Co to proboha bylo?!"?
Důvodu je několik. Jako jeden z hlavních můžu jmenovat odklon od knižní předlohy. Chápu. Žádný film nemůže být stejný jako kniha. Ale sázím na to, že ani Jo Nesbø by nepoznal svoje vlastní dílo. Filmaři snad knihu ani nečetli. Celý příběh překopaný, jen jména zůstala stejná. Působí to šíleně zamotaně a zmateně. Kdybych Sněhuláka nečetl, vůbec nic nepochopím. Už tak jsem byl mimo asi v polovině. Konec nevysvětlil proč se všechny vraždy vůbec staly. Vrahův motiv je najednou fuč!
Nejnapínavější části se nakonec ani nevyskytly. Tvůrci ořezali skvělý příběh se skvělou zápletkou jako maso na kebab. (Óóó, jak působivý slovní obrat!) Zůstala jen laciná americká lekačka, co ve výsledku skoro nefunguje. HRŮZA!!! Byl bych tady hodiny a jmenoval nesrovnalosti. Všechno by mohlo dopadnout lépe, kdyby alespoň jeden člen štábu znal předlohu. Pak mi mohl říct: " Hele rejžo, tady něco nesedí!" a bylo by! Pořád se z toho moc nemůžu vzpamatovat! Uff!

Jestli jsou nějaká pozitiva, tak jedině krásná severská krajina a dobře obsazený herec Michael Fassbender alias Harry Hole. Je to promarněný potenciál! Škoda ho...

V recenzi na knihu jste mi psali, že jste film neviděli. Radím vám dobře, abyste to ani nedělali. Nestojí to za to. Jestliže je tu někdo, kdo se chce nejdřív podívat na film, tak nápodobně. Akorát si pokazíte případný zážitek z knihy. Rychle pryč od toho!

Hodnocení

+ dobře obsazený Michael Fassbender
+ severská krajina
- velký odklon od předlohy
- nevysvětlený motiv vraha
- zmatená zápletka
- po chvíli začíná nudit
CELKOVÉ HODNOCENÍ - 1/10


Nenechte se zmást. Trailer působí celkem dobře. Opak je pravdou!




P.S. Na konci si filmaři nakročili k pokračování. Jestli to bude stejná katastrofa...doufám, že se toho chopí někdo schopnější.

(Zdroj obrázku zde.)

První knížka

26. července 2018 v 10:03 | M. |  Autorovy dodatky
Čtete často a rádi? A už jste někdy přemýšleli nad tím, kterou knížku jste vlastně přečetli jako úplně první? Od začátku do konce?
Já jsem nedávno procházel knížky v mojí knihovně a objevil jsem můj čtenářský začátek. Málem už jsem na něj zapomněl!


Moje úplní první knížka se jmenuje...chvilka napětí...tradá: Klub tygrů: Netvor z hlubin.
Jde o knihu ze série. Stejně jako všechny jiné díly je tento o třech kamarádech, kteří spolu zažívají různá dobrodružství a řeší podivuhodné případy. A jak už název napovídá, říkají si Klub tygrů.
Trojku tvoří Patrik, Biggi a Luk. Společně jsou skvěle sehraným týmem.
Knihu napsal Rakušan Thomas C. Brezina. Ten má na kontě hromady a hromady knih. Ani nevím jestli mu je někdo už spočítal.
Ano, stále intenzivně píše. A popravdě řečeno tolik, že právě to mě na jeho tvorbě omrzelo. Je to totiž pořád skoro to samé. Ale i tak bylo prvotní nadšení z jeho série velmi velké. Napjatě jsem očekával na vydání dalšího dílu. Doma jich mám šest. Dokonce jsem si napsal i o autogram. Pamatuju si, že přišel téměř okamžitě. Asi za týden. (Což je u autogramů poměrně krátká doba.) V obálce bylo přiloženo i spoustu dárků i s dopisem. Zkrátka jsem byl nadšenec!
Nebyly to jen příběhy, co mě pohltilo. Svou zásluhu v tom má i magická detektivní lupa. Pokud nevíte o co se jedná, tak jde o takovou malou plastovou kartičku. Tu když přiložíte na určité místo, objeví se řešení dané hádanky. Zkrátka skvělá věc! :D


Postupem času jsem ale začal vyrůstat a parta kamarádů mě nebavila tolik jako dřív. A teď jsou všechny díly zapomenuté v knihovně a sedá na ně prach. Některé jsem dokonce ani nedočetl. A tak jsem tady a píšu tento článek. Knížky jsem vytáhl ven, oprášil je a zjistil, jak hezké vzpomínky na ně mám.

Teď se ale pojďme více věnovat onomu jednomu dílu. Mému prvnímu. (Omlouvám se za tu sentimentalitu.)
Tenkrát do školy přišli katalogy nakladatelství Fragment. Za každou objednávku nabízeli pero s ultrafialovým světlem. Tím když jste něco napsali, tak nápis nebyl vidět. Ale jakmile jste posvítili světýlkem, řádky se se z čista jasna objevily. Jako kouzlem! A teď mi to prosím nemějte za zlé, ale já jsem chtěl jenom ono pero a na nějakých knížkách mi moc nezáleželo. Sice jsem si trochu vybíral, avšak stejně byla konečná volba vcelku náhodná. (Promiň mami...)
A tak jsem se dostal k titulu Netvor z hlubin.
Co je ale na tom všem to nejlepší? To, že onu knihu mám hned vedle sebe, zato svítící pero je teď někde (nemám tušení kde, ale já ho nevyhazoval) vypsané a nejspíš ani nesvítí. :D


Tak jsem si tu hezky nostalgicky zavzpomínal. Jsem za to rád, protože za nějakou delší dobu bych si možná už ani nevzpomněl.

Schválně se ukažte! Vzpomínáte si na svou první knížku? Jak se jmenovala a o čem byla?

Jo Nesbø - Sněhulák

19. července 2018 v 13:14 | M. |  Knihomolův koutek
Když začne na konci listopadu padat v Norsku sníh, měl by raději každý zůstat doma. Jakmile se totiž v tuto dobu objeví sněhulák, znamená to smrt.


Na komisaře Harryho Holea tentokrát čeká velmi obtížný a děsivý případ. Ze svého domu zmizela vdaná žena Birte Beckerová. Doma zůstal jen její malý syn Jonas a na zahradě stojí sněhulák s její šálou. Nikdo neví o ničem. O pár dní později zmizí další žena. Děti i manžel nemají tušení, kde by mohla být.
Harry, který k sobě dostal novou posilu v podobě mladé vyšetřovatelky z Bergenu, se snaží najít spojitosti. Jakoukoli souvislost mezi zmizeními. Jenže tady jde o něco víc. Případ se pomalu začíná vtírat do jeho soukromého života. Harry musí najít pachatele, co nejrychleji, protože mu běží čas. A brzy začne znovu sněžit.

Hodnocení 9/10

Už od té doby, co byl v říjnu v kinech film Sněhulák, mám jeho knižní předlohu v hledáčku. Všichni totiž tvrdí, že je kniha lepší, a že film se nepovedl. Nevím, jak je na tom film, ale vím, jak skvělý thriller mám za sebou. Upřímně lituji, že jsem ho nesfoukl už dřív.
Dlouho jsem se neodpoutal od svého milovaného fantasy, a tak jsem šel do něčeho jiného. Thriller byl dobrá volba. Zbožňuju tu jeho napjatou atmosféru, tu nejistotu.
Je velmi těžké napsat knihu tak, aby se u ní čtenář doopravdy bál či mu alespoň běhal mráz po zádech. To zvládá Nesbø fantasticky. Vážně jsem u některých pasáží trnul. Obzvlášť u konce. Mám pro vás tip. Jestli se chcete při čtení Sněhuláka bát, stačí ho číst někde v tichu a tmě. Pak zaručuju vážně děsivou atmosféru.
Celou knihu nevyzdvihuje jen toto. Velkou zásluhu má i geniální zápletka. Ta je přesně taková, jaká by měla být - nepředvídatelná.
Jednotlivé scény působí živě, skutečně. Jo Nesbø je rozený vypravěč.
Hlavního vyšetřovatele jsem si oblíbil, navzdory tomu, že je pro mě Sněhulák Harryho první případ.
Hole má povahu, která mě neskutečně baví. V budoucnu se rád pustím do dalšího příběhu, neboť (jak by řekl Anton Ego) mám chuť na přídavek.

Za toto všechno, co jsem zmínil, přičítám body. Bod odečítám za absolutně šílené severské názvy. Norsky zatím neumím. (A pochybuji, že se to vůbec někdy naučím.)
Mé hodnocení je 9/10. Doporučuju všem, koho baví thrillery.

A jako obvykle bych se chtěl zeptat vás, co už Sněhuláka četli, jaké máte z knihy pocity vy? Chcete něco podotknout? Pište do komentářů!

Portál Srovname.cz vám poradí, kde koupíte knihu SNĚHULÁK nejlevněji!

Michaela Burdová - Dcera hvězd

9. července 2018 v 20:49 | M. |  Knihomolův koutek
Krásná a mocná válečnice bohů Arinala září v nové knize české spisovatelky M. Burdové. Tato novinka se může pyšnit skvělým prostředím, postavami a také promyšlenou zápletkou.


Po Válce bohů se vlády nad zpustošenou zemí ujal krutý národ gronů.
Dcery hvězd byly kdysi mocné válečnice, ale všechny je pobili. Přežila jen Arinala, která se ukryla v malé osadě v lesích. Zcela zapomenutá žije život obyčejné smrtelnice . Uvnitř hvozdu je však ukryto něco velmi prastarého a zlého, co Arinalu volá každou noc. Ať chce nebo ne, musí se znovu stát Dcerou hvězd, aby se tomuto zlu dokázala postavit...

Hodnocení 9/10

Chtěl bych hodnocení začít tím, že vám povím, jak moc jsem nadšený. Už dlouho jsem si takhle pěkně nepočetl. Děj byl plynulý a události na sebe logicky navazovaly. Nejvíce si pochvaluji zápletku. Bravurně odvedená práce. Až do samotného konce jste napjatí, jak se vše rozuzlí.
Příběh je plný dobrodružství, ale také silně převažují temné prvky. Smrt číhá na každém rohu, a to na každičkou postavu. Četl jsem se zatajeným dechem a bál se o životy svých oblíbenců. To samo o sobě něco vypovídá.
Neobjevují se jen pasáže, kde stříká krev a vzduchem létají životně důležité orgány, nýbrž i takové části, kde se jen bojíte. Může za to samotná atmosféra příběhu. Autorka má směle nakročeno k psaní thrillerů.
Abych tu všechny nevyděsil, tak například jedna z hlavních postav, Enita, ponurou náladu rozsvětluje svými poznámkami.
Objevuje se paralelní kompozice, což je dle mého názoru pro knížku velké plus.Na vše se tak dá pohlížet z různých směrů. Více vás nutí se do postav vžít a někdy i porozumět jejich chování. Získáváte nadhled.


Když to shrnu: Parádní knížka. Ať už pro ukrácení dlouhé chvíle nebo prostě jen pro pěkné čtení. S napětím čekám na druhý díl a doufám ve stejně dobré, ba i lepší dobrodružství s Dcerou hvězd!
Mám-li něco vytknout, pak je to měkká vazba. Pokud nechcete mít ohnuté rohy a poničenou celou vazbu, musíte s výtiskem zacházet na nejvýš opatrně. A já, ač to říkám nerad, nejsem tolik opatrný, jak bych si přál. Knihy s sebou častokrát beru do tašky a měkká vazba trpí. Za mě bod dolů.
Na druhou stranu dávám body za vyvedenou obálku.
Celkově to je 9/10. Být vámi, tak po této nádheře skáču všema deseti.

Portál Srovname.cz vám poradí, kde koupíte knihu DCERA HVĚZD nejlevněji!



- Sledujte mě i na FB, kde se spolehlivě dozvíte o nových článcích a jiných novinkách -

Londýn #3 - Asijský oběd, Borough Market a kolem Toweru

4. června 2018 v 17:15 | M. |  Moje cestopisy
Po dvou dobrodružných dnech v britské metropoli je tu den třetí. A stejně jako v oněch dvou předchozích dnech budeme mít napilno! Jste připraveni opět vyrazit?

Třetí den začal u Waterloo Bridge nedaleko London Eye. Doprava proběhla londýnským metrem.


Na rozdíl od předchozího dne bylo krásně. Slunce nás oslnilo, jakmile jsme vylezli ven z podzemí. Na Southbank Market je několik stánků, kde si můžete koupit různé jídlo. Mají tam indické, asijské a další a další. Ale pozor na peníze. Může se snadno stát, že jich tu spoustu necháte. :) My jsme si na Rádino doporučení koupili tohle skvělé ovocné pití.



Mých 5 nejoblíbenějších nezdravých jídel

30. května 2018 v 16:34 | M. |  Autorovy dodatky
Žijeme v době, kdy je v módě zdravý životní styl. Ale nesnažte se mi namluvit, že kdybych sem teď dal obrázek nějakého pořádného hamburgeru, tak by na něj většina nedostala chuť! Nebo fotku nějakého křupavého grilovaného kuřete. Či skvělé pečené slaninky! Aaah... Možná už jste pochopili, že dnes to bude o jídle! Konkrétně o pětce mých nejoblíbenějších nezdravých jídel, ke kterým čas od času sklouznu.

(Tak se přiznejte! Už vám tečou sliny? :D)

# 5 Tatarák

Syrovému masu jsem nikdy moc neholdoval. Tatarák jsem hodně dlouho vůbec neměl rád. A teď? Nechápu, jak jsem bez něj mohl někdy vůbec žít! Topinka s tatarákem a strouhanou ředkví je sice extrémně nezdravá kombinace, ale já tomu zkrátka a dobře neodolám...

# 4 Kuřecí stripsy

Začnu jediným slovem - KFC. Kdo proboha vymyslel podnik, kde si můžete koupit tolik dobrého a zároveň nezdravého jídla? Stavíme se tam sice jen výjimečně, ale i tak jsem si za těch pár návštěv oblíbil jejich kuřecí stripsy. Křupavé a jemně pikantní... mňam!...Ach jo! Proč já tohle vůbec píšu! Teď akorát tak dostanu na všechno chuť!

# 3 Jídlo z grilu

Nedokážu si představit léto bez večerního grilování. Opékání nad ohněm mám sice taky rád, ale není nad hermelín z grilu. Nebo třeba maso a dobrou klobásu.
Když však tohle všechno jím uvnitř a ne venku, tak mi to tolik nechutná. Kladu si tu tedy podmínku přílohy v podobě letního teplého večera a své rodiny! :)

# 2 Čokoláda

Upřímně nemůžu pochopit lidi, kteří dobrovolně nejedí něco tak fantastického, jako je čokoláda. Já bych bez čokolády nemohl existovat. Nejradši mám hořkou s ořechy. Takže třeba Studentská pečeť, je pro mě ráj na zemi.
Slyším snad od vás něco typu: "A to jíš i ty rozinky?"
Ano! ZBOŽŇUJU rozinky! Jsem schopný sníst celý pytlík za večer místo chipsů nebo křupek.

Čokoládo, máš u mě pomyslné druhé místo!

# 1 Anglická snídaně

A teď nemyslím opečený toast s marmeládou. (I když tím taky nepohrdnu.) Myslím tu druhou anglickou snídani. Slaninu, vajíčka (nejlepší jsou míchaná), fazole, atd. To je prostě ta nejlepší snídaně na světě. Snídat ji každé ráno v sedm bych asi nezvládl, ale někdy o víkendu, kdy si trochu přispím... to bych dokázal! Je pravda, že black pudding (jelito), rád nemám. Co vy? Přesto má u mě english breakfast první místo!

Tak to je můj list nezdravých jídel.
Určitě mi nezapomeňte napsat, jak to máte s nezdravým jídlem vy! Jste na sebe přísní, nebo si ho občas taky dopřejete?


(Zdroje obrázku: hamburger, anglická snídaně)

Další články


Kam dál

Autor blogu si vyhrazuje právo mazat vulgární nebo urážlivé komentáře!
Kopírovat autorovy obrázky můžete jen se souhlasem autora!