Červen 2016

Gondor - království slávy a cti

30. června 2016 v 16:07 | M. |  Autorovy dodatky
Dnes nahlédneme opět do Středozemě. Rohan jsme navštívili a je na čase se podívat do sousedního království Gondoru!

Gondor založil v roce 3320 Druhého věku Númenorejec Elendil jako Jižní království Dúnadanů ve Středozemi. Elendil panoval jako velekrál ze Severního království Arnoru, zatímco v Gondoru společně vládli jeho synové Isildur a Anárion. Avšak po Elendilově smrti roku 3441 se Isildur a jeho dědicové stali králi Arnoru, kdežto Anárionovi dědici kralovali Gondoru až do roku 2050 Třetího věku, kdy rodová linie skončila.
Více než devět století pak Gondoru panovali správci. Hlavní města v Gondoru byla Minas Anor, Minas Ithil, Osgiliath a přístavy Pelargil a Dol Amroth. V prvním tisíciletí již Gondorská říše zahrnovala léna Anórien, Ithilien, Lebenin, Anfalas, Belfalas, Calenardhon, Enedwaith, Jižní Gondor a většinu Rhovanionu na východ a po jezero Rhûn. Gondor (a Arnor) od počatku soupeřili se Sauronem, Pánem prstenů z Mordoru, a jeho četnými spojenci. Proto byl Gondor mnohokrát napaden vojsky Východňanů z Rhûnu a jižanskými vojsky z Haradu. Během prvních dvou tisíciletí zasadily nejhorší rány moci Gondoru občanská válka v roce 1432 a Velký mor v roce 1636. Po nich v letech 1851 a 1954 následovaly krvavé vpády Vozatajů. Gondor byl tak oslabený, že v roce 2002 zabrali Sauronovi služebníci nazgûlové neboli Prstenové přízraky město Minas Ithil v srdci Gondoru. Více než tisíc let je držela temná moc a bylo přejmenováno na Minas Morgul. V době války o Prsten byl Gondor, přestože vyčerpaný staletími bojů, poslední nadějí pro Svobodné národy Středozemě na to, že odolají úplné nadvládě Saurona. Po skončení války byl Mordor zničen a kralování ve znovusjednoceném království Gondoru a Arnoru se chopil Aragorn, pravý dědic Isildurův. Jako král Elessar panoval hluboko do Čtvrtého věku a obnovil slávu Gondoru.

Boromir

Dúnadánský pán Gondoru. Nejstarší syn Denethora II., vládnoucího správce Gondoru. Narodil se roku 2978 Třetího věku a byl urostlým a sličným dědicem správce. V roce 3018 statečně řídil obranu Osgiliathu proti Sauronovým vojskům. Po prorockém snu, který sdílel se svým bratrem Faramirem, se vypravil do elfského království Roklinky a stal se členem Společenstva Prstenu.
Vytrval v mnoha nebezpečích až k Pahorku oka u Raurorského vodopádu a tam ho přemohla touha zmocnit se Jednoho prstenu, takže se pokusil zabít Froda Pytlíka, který Prsten nesl. Ačkoliv toho Boromir vzápětí litoval, Frodo pokračoval ve výpravě jen se svým druhem Samem Křepelkou. Krátce nato padl Boromir v bitvě, když statečně bránil hobity Smělmíra Brandoráda a Peregrina Brala před útokem skřetů. Dostalo se mu slavnostního pohřbu na loďce v Raurorském vodopádu.

Faramir

Dúnadanský pán z Gondoru. Narodil se roku 2983 Třetího věku jako druhý syn Denethora II., posledního vládnoucího správce Gondoru. Jako kapitán ithilienských Hraničářů řídil ústup z Osgiliathu k Minas Tirith před obležením Gondoru. Po tom, co byl zabit jeho bratr Boromir, byl i Faramir sražen Černokněžným králem. Denethor zešílel a Gandalf Bílý mu jen stěží zabránil, když chtěl bezvědomého Faramira upálit. Teprve Aragornovy uzdravující ruce Faramira probudily ze smrtelného spánku vyvolaného "černým dechem" Černokněžného krále. Po uzdravení se zamiloval do rohanské štítonošky Éowyn. Po válce se vzali a Faramir byl správcem Gondoru a knížetem Ithilienu až do své smrti v roce 82 Čtvrtého věku.
(Zdroje obrázků: Mapa, Boromir, Faramir)
M.

Kleopatra - jak skutečně zemřela slavná královna?

24. června 2016 v 7:40 | M. |  Perličky z historie
Po Karlu IV. se přesuneme do starověku za nádhernou a slavnou egyptskou královnou - Kleopatrou VII. Nechala se skutečně uštknout kobrou nebo zemřela zcela jinak? Pojďme zjistit pravdu!

Příběh královny Nilu

Kleopatra VII. byla potomkem slavné dynastie Ptolemaiovců. Tu v roce 305 pnl. založil Ptolemaios I., jeden z generálů Alexandra Velikého. Historikové o Kleopatře píší jako o velice vzdělané vládkyni, která plynule hovořila několika jazyky a vyznala se ve vědění své doby. Egypťané ji dokonce ztotožňovali s všemocnou bohyní Eset.
Na trůn se dostala v sedmnácti letech coby spoluvládkyně svého otce Ptolemaia XII. Tradice vyžadovala, aby se stala i jeho manželkou. Po smrti otce se jejím spolukrálem a manželem stal Ptolemaios XIII. Měla ještě další dva sourozence: sestru Arsioné a bratra Ptolemaia XIV.
Panování s bratrem však příliš nefungovalo a Kleopatra se dostala do vyhnanství, ze kterého jí pomohl římský vůdce Gaius Julius Caesar. Připadala mu jako dobrý spojenec.
Její návrat do Egypta byl dramatický. V Nilu se utopil Ptolemaios XIII. a Arsioné, která vedla povstání proti Římu, se na chvíli stala královnou. Caesar ji sesadil a na trůn vrátil Kleopatru. Po jejím boku usedl Ptolemaios XIV. , kterého později nechala otrávit.

Hra o Trůny - Jaké bude finále 6. série?

23. června 2016 v 13:53 | M. |  Autorovy dodatky
POZOR! Pokud jste neviděli aktuálně poslední odvysílaný díl Hry o Trůny rozhodně nečtěte dál. Možnost vyzrazení děje!
Drazí čtenáři,
předem se omlouvám, že se opakuji s Hrou o Trůny a její šestou sérií, ale jako její zapálený fanoušek prostě musím. Proto je dnešní článek spíše takový fanouškovský vlog, ke kterému můžete psát svoje názory a pocity. V pondělí jsmemohli vidět devátý díl Bitva bastardů, která proběhla vskutku velkolepě.
Nyní čekáme na finále, které nám přinese epizoda s názvem Vichry zimy. Soud se Cercei a Lorasem ve velkém Baelorově septu, Brandon Stark, Sansa s Jonem i Daenerys s Tyrionem - to vše a ještě více nás čeká!
Těšíte se? Pište do komentářů! Rozhodně je na co se těšit! Tak tedy v pondělí 27. června se Hrou o Trůny epizoda S06E10 Vichry zimy!!!
Mějte se pěkně a užijte si to stejně jako já!
M.

Warcraft První střet - slavná PC hra v kinech

19. června 2016 v 20:03 | M. |  Filmy a seriály
Jestliže jste fanoušci PC hry World of Warcraft a stále jste ještě nebyli v kině na zcela novém filmu Warcraft První střet, tak jste asi fanoušci na houby. ;)
Jedná se o jednu z nejslavnějších a nejúspěšnějších herních sérií všech dob. Kromě tří původních her k tomu pak přispěl v roce 2004 příchod gigantického projektu World of Warcraft, on-line hry na hrdiny. Té se v době její největší slávy účastnilo na internetu až dvanáct miliónů hráčů z celého světa.
Stejně tak ale vesmír Warcraftu čítá i desítky knižních příběhů, karetních her, figurek k omalování, komiksy a spoustu dalších produktů pro všechny druhy fandů. Jinak řečeno: pokud dokázal nějaký projekt propagovat žánr fantasy tak jako třeba Pán prstenů či Harry Potter, je to bezesporu Warcraft, který ze své rodné společnosti Blizzard Entertainment udělal uznávanou herní korporaci s více než pěti tisíci zaměstnanci.
Do světa celovečerního filmu se ale fiktivní svět Azeroth nikdy nedostal - až nyní. A lidští mágové a rytíři jsou připraveni zkřížit meče a sekery s válečníky z rasy orků skutečně v grandiózním stylu. Boje se ostatně zúčastní i mnohé známé postavy z her a hlavně se na něj Blizzard připravoval od roku 2006. Od té doby prý vzniká scénář k epickému trikovému reji, jenž se nyní honosí podtitulem První střet a který herecky krášlí přítomnost Travise Fimmela, Pauly Patton, Bena Fostera a Dominika Coopera, o němž ještě hodně uslyšíme zásluhou nového seriálu Preacher.

Stručný děj filmu

Království Azeroth a říše Draneor se od sebe nemohou lišit víc. Azeroth je vzkvétající říše lidí, v níž moudře panuje král Llane (Dominic Cooper). Jeho vojsko vedené rytířem Lotharem (Travis Fimmel) a společenství mocných kouzelníků v čele s mágem Medivhem (Ben Foster) důsledně chrání mírumilovnou civilizaci. V Draenoru představuje život permanentní boj mezi znepřátelenými rasami Orků, jež spojí až neporazitelný nepřítel, nákaza, která v jejich zemi postupně ničí vše živé. Jejich vůdce Gul´dan vytvoří s pomocí temné magie portál, kterým můžou Orkové proniknout do jiného světa a ten si osídlit. Shodou okolností se jejich cílem stane právě Azeroth, jehož obyvatelé jsou ochotní bránit svou zemi do posledního muže, ostatně nic jiného jim ani nezbývá. Zdá se, že ničivý střet civilizací nelze zastavit, ti, kdo hledají náhradní řešení, přesto existují.
Nevíte-li na co jít v současné době do kina, tak určitě zajděte na Warcraft!
M.

Rohan - koňská země

14. června 2016 v 18:49 | M. |  Autorovy dodatky
Zdravím všechny návštěvníky blogu! Pokud máte rádi Pána prstenů a celkově tvorbu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena, tak je dnešní článek přímo pro Vás! (A pokud neznáte, tak jste asi nebyli v posledních padesáti letech na téhle planetě!) :) Přeji přijemné počtení a těším se na Vaše názory v komentářích!

Království Rohan, bylo založeno roku 2510 Třetího slunečného věku po bitvě na Poli Celebrantu. Během této bitvy přišel na pomoc Gondoru stěhovavý národ zlatovlasých jezdců na koni, nazývaných Éothéod, a zvrátil průběh bitvy. Z vděčnosti dostali celou gondorskou provincii Calenardhon jako nezávislý, ale spojenecký stát. Od té doby si Éothéod říkal Rohirové neboli "páni koní" a usídlili se v Rohanu (neboli v Jízdmarce). Rohan tvořily převážně travnaté plochy, koňské pastviny a zemědělská půda; východní hranici tvořila řeka Anduina, jižní Bílé hory, severní Mlžné hory a Fangorn. Dělil se na pět krajů: Východní úvaly, Západní úvaly, Východní polonina, Západní polonina a Vysočina.
Hlavním něstem Rohanu byl Edoras, kde se nalézal Meduseld - Zlatá síň krále. Přestože byl Edoras opevněn, nebylo snadné ho uhájit. V době války se Rohirové uchylovali do velkých pevností Helmova Žlebu a Šeré Brázdy vysoko v Bílých horách.
Stalo se to během vpádu Vrchovců v roce 2758 a pak během Války o Prsten při rozhodné bitvé u Hlásky (Helmův Žleb). Po důležité úloze Rohirů v bitvě na Pelennorských polích a porážce Pána prstenů Rohan se Znovusjednoceným královstvím Gondoru a Arnoru dlouho do Čtvrtého věku vzkvétal.

Théoden

Seveřan a král Rohanu. Narodil se roku 2948 Třetího věku jako syn Thengelův a v roce 2980 se stal sedmnáctým králem Rohanu. Na počátku to byl dobrý a silný král, ale ke konci vlády upadl pod vliv Grímy Červivce, který byl tajným služebníkem čaroděje Sarumana. V roce 3019 však Gandalf krále ze Sarumanova zlého zakletí vyléčil. Théoden nasedl na svého koně Bělohříváka a vedl Rohanské jezdce na bit
evní pole u Hlásky a na Pelennorská pole. Na Pelennoru porazil Haradské a pak dosáhl smrti bojovníka tím, že se odvážil postavit se Černokněžnému králi Angmaru.

Éomer

Seveřan a kníže Rohanu. Narodil se 2991 Třetího věku. byl synovcem rohanského krále Théodena a jako téměř všichni z jeho rodu byl vysoký silný a zlatovlasý. Před Válkou o Prsten byl Éomer maršálem Jízdmarky, ale ztratil královu přízeň pro své přátelství s Gandalfem a pro starosti, které si dělal kvůli zlému vlivu králiva rádce Grímy.
Za války o Prsten se vyznamenal v bitvě u Hlásky, na Pelennorských polích a u Černé brány Mordoru. Když byl král Théoden smrtelně zraněn, jmenoval Éomera svým dědicem. Ten se stal osmnáctým králem Rohanu a panoval až do roku 63 Čtvrtého věku. v roce 3020 se oženil s princeznou Lothíriel z Dol Amrothu, která mu záhy porodila syna a dědice Elfwinea Sličného.

Éowyn

Seveřenka a šťítonoška Rohanu. Byla to krásná zlatovlasá neteř krále Théodena Rohanského a sestra knížeteÉomera a v době Války o Prsten se zamilovala do Aragorna. V zoufalství nad jeho předpokládanou smrtí a nešťastná, že nemůže bojovat za svůj lid, se přestrojila za bojovníka, dala si jméno Dernhelm a jela s Rohiry do bitvy na Pelennorských polích. Tam si dobyla největší slávu tím, že stála nad smrtelně raněným králem a bojovala s Černokněžným králem. Po jejím vítěztví byla však přemožena jedem Prstenových přízraků a upadla v spánek podobný smrti. Z tohoto spánku ji pak probudil athelasem Aragorn.
Po Válce o Prsten se zotavila ze zlého kouzla i ze zamilovanisti do Aragorna a vdala se za Faramira, správce Gondoru a knížete Ithilienu.
(Zdroje: mapa, Théoden, Éomer, Éowyn)
M.

Karel IV. aneb skutečně byl Otec vlasti?

10. června 2016 v 18:28 | M. |  Perličky z historie

Letošní rok si připomínáme 700. výročí Karla IV. Ano, skutečně už je to 700 let, co se v roce 1316 narodil náš uznávaný panovník a Otec vlasti. Ale jste si jistí, že ho znáte dobře? Nebojte se. Žádný test z dějepisu Vás nečeká
(možná ;)). Pouze si tady můžete přečíst o Karlu IV. věci, které jste do teď netušili.
Takže, jak už jsem zmínil, Karel IV. se narodil 14. Května 1316 v Praze, okolo paté hodiny ranní, snad v domě U Zvonu, jisté to ale není. Poté byl pokřtěn jménem Václav. Pojďme se za ním podívat do 14. století!!!

Příběh slavného panovníka

Karla IV. zná každý jako úspěšného státníka diplomata stavitele katedrál, hradů a měst. Co když měl ale rád turnaje, dobrodružství a obdiv žen?
Ve třech letech ho otec svěřil do výchovy mužských poručníků, nejprve na hradě Lokti a pak na Křivoklátě. Spíše tam byl však jako vězeň. Jeho otec, Jan Lucemburský, se totiž bál, že by ho mohla využít česká šlechta, podporující Karlovu matku Elišku Přemyslovnu, a dosadit jej na český trůn.
V 7 letech ho otec poslal na výchovu do Francie ke Karlovu strýčkovi Karlu IV. Sličnému. Krátce po příjezdu byl biřmováný a přijal nové jméno Karel. Poté ho oženili s Blankou z Valois.
Ve Francii se mu dostalo velmi dobrého vzdělaní na pařížské Sorbonně. Učil se několika jazykům, zbožnosti i rytířským dovednostem. Nevyhnul se ani klukovským rvačkám!!! V roce 1330 ho otec povolal s Blankou do Lucemburska. Jeho rytířské dobrodružství začalo o rok později, když ho otec vyslal do Itálie, kde na severu vybudoval vratké panství.
V Pavii byl Karel málem otráven! Pokusili se o to třetí den po jeho příjezdu při snídani obyvatelé města. Naštěstí Karel zrovna držel půst, protože chtěl jít na mši.
V listopadu 1332 se střetl v bitvě u San Felice s protilucemburskou koalicí. I když pod ním padl kůň, tak zvítězil. Za svou odvahu byl v šestnácti letech pasován na rytíře.
Jednoho dne měl Karel zvláštní sen. Zjevil se mu anděl, který mu řekl, že pokud bzde dál pokračovat v prostopášném rytířském živože, mohl by špatně skončit.
Na naléhání českých pánů se Karel vrací do Prahy. Počínal si zde jako mladší král. Snažil se vykoupit statky a hrady zpět z rukou
Autor blogu si vyhrazuje právo mazat vulgární nebo urážlivé komentáře!
Kopírovat autorovy obrázky můžete jen se souhlasem autora!