Srpen 2016

Kdo straší na hradě Loket?

11. srpna 2016 v 13:33 | M. |  Po stopách hradů a zámků
Kam se podívat o prázdninách? Pokud se Vám "nechce" do Londýna, tak mám pro Vás jiný tip!

Hrad Loket je vzdálen 15 km od Karlových Varů a leží ve Slavkovském lese. Je to jeden z našich nejkrásnějších zámků! Hranice Čech chrání více než 800 let! "Klíč ke Království českému" už na Vás čeká!
Hradu dala jméno řeka Ohře, která se kolem něj divoce klikatí, proto připomíná lidský loket. Na místě, kde nyní stojí loket vybudovali hradiště už Slované!
Samotný hrad Loket však začal růst až v první polovině 13. století. Jeho stavbu nedal nařídit jentak někdo. Byl to samotný král Václav I. Po Přemyslovcích hrad využívali i Lucemburkové, Jagellonci a Habsburkové. Jeden rod ho používal jako vězení druhý jako domov.

Okolí hradu

V okolí Lokte najdeme Svatošské skály, které připomínají svatební procesí. Dokonce se prý o svatební průvod jedná! Proklela ho víla z Ohře. Ženichem byl totiž její milý a učedník, jenž ji zradil a utekl za pozemskou dívkou. Než oba řekli ano byl z nich a jejich společníků kámen.
Na hrad se dá dostat mnoha způsoby. Mezi ty nejlepší patří cesta po Ohři! Krásná řeka doslova svádí k vodáckým radovánkám!

Hradní strašidla

Co by to bylo za hrad bez pořádných strašidel! I na Lokti jich pár najdeme! První z nich se jmenuje Štrakakal. Prý žije v místních vězeňských kobkách. Najít ho ale lze i na nádvoří v podhradí nebo v hradní věži. Jeho zevnějšek dokáže doopravdy vyděsit! Nosí dlouhý plášť má rozcuchané vlasy a v jedné ruce drží tlustou knihu a v druhé kartáč. Jakmile tenhle Štrakakal někde spatří neučesané dítě hned za ním vyběhne a ohaní se po něm tlustou knihou! K tomu všemu se ho snaží ještě učesat svým kartáčem! Ke zvířatům se však chová o dost lépe. Koňům plete z hřívy copánky a drbe je za ušima!

Druhé strašidlo není zase tak strašidlo. Je to spíše hradní strážce jménem Gottstain. Na loketském nádvoří neminete jeho sochu. Pokud se dotknete jeho bradky, zanecháte mu tam drobný penízek a budete si v dobrém úmyslu něco přát, prý se to vyplní! Pozor, ale na Gottstainův kyj! Ten nosí strašlivou smůlu!

Ještě podivnější než všechna strašidla je neobvyklý černý kámen, jenž byl na Lokti v 15. století nalezen. Vědci říkají, že jde o jeden z nejstarších meteoritů na světě. Na nádvoří Lokte dopadl v roce 1422. Nyní jsou jeho časti k vidění v muzeích ve Vídni, Praze a Sokolově. Možná to bylo jinak! Přesvědčte se sami a navštivte kamennou chloubu jménem Loket!

(Zdroje: obr. 1. , obr. 2)
M.

Pompeje - zkáza úžasného města

5. srpna 2016 v 15:52 | M. |  Perličky z historie
Když před 2 000 lety s nevídanou silou vybuchla sopka Vesus, znamenalo to konec pro tři úžasná města Římské říše - Herculáneum, Stabie a Pompeje. Vydejme se zjistit podrobnější informace o této strašlivé zkáze!

Přepychové město

Pompeje se nacházely v Neapolském zálivu asi 10 kilometrů od sopky Vesuv.
Na ulicích města se prodávaly koblihy s medem, fazole, olivy i slanečci. Ve čtyři hodiny obchody na zbytek odpoledne zavřeli a většina města se přesunula do lázní.
Každý druhý dům byl popsaný. Pompejané si takto sdělovali nejrůznější informace, třeba milostné vzkazy, předvolební sliby, obchodní nabídky, ale klidně i drby!
Den před výbuchem sopky se připravovali slavnosti na počest boha Vulcania - jak ironické! ;)
První varovné otřesy Pompejané nebrali vážně. Po dalších si mysleli, že se Vulcanovi nelíbí oslavy a zlobí se. Z kráteru sopky se najednou začalo valit obří sloup prachu, rozžhavené lávy a kamení ( odborně zvaný pyroklastický proud). Stoupal do výsky desítek kilometrů. Černý mrak proměnil den v noc a hnal se na město.

Zkáza Pompejí ve prospěch arheologů

Vypukla panika. Někteří se snažili schovat před rozžhaveným popelem. Jiní utíkali k moři. Ty, které jako první zasáhl asi 350 stupňů Celsia horký pyroklastický proud, byli na místě mrtvý. Ostatní čekalo několik dní útrap a pomalého umírání. Lidé se dusili a všude byl slyšet jen pláč a panika. Vesuv se ale neslitoval a chrlil ještě 3 dny. Pompeje zavalila 6 metrů vysoká vrstva prachu a popela.
Vše víme, protože v Misenu, na druhé straně zálivu, trávil léto vysoce postavený Říman Plinius mladší, který viděl sopku vybuchnout. Své svědectví předal světu v takzvaných Dopisech Tacitovi. Jeho strýc Plinius starší se navíc vypravil do oné země zachránit svého přítele. Cestou bohůžel zahynul, ale onen přítel byl zachráněn a mohl povědět Pliniovi všechny detaily.
Katostrofa, která v roce 79 záliv postihla, Pompeje "zakonzervovala". Pro archeolgy to byl hotový zázrak. Dochovaly se
Autor blogu si vyhrazuje právo mazat vulgární nebo urážlivé komentáře!
Kopírovat autorovy obrázky můžete jen se souhlasem autora!