Květen 2018

Mých 5 nejoblíbenějších nezdravých jídel

30. května 2018 v 16:34 | M. |  Autorovy dodatky
Žijeme v době, kdy je v módě zdravý životní styl. Ale nesnažte se mi namluvit, že kdybych sem teď dal obrázek nějakého pořádného hamburgeru, tak by na něj většina nedostala chuť! Nebo fotku nějakého křupavého grilovaného kuřete. Či skvělé pečené slaninky! Aaah... Možná už jste pochopili, že dnes to bude o jídle! Konkrétně o pětce mých nejoblíbenějších nezdravých jídel, ke kterým čas od času sklouznu.

(Tak se přiznejte! Už vám tečou sliny? :D)

# 5 Tatarák

Syrovému masu jsem nikdy moc neholdoval. Tatarák jsem hodně dlouho vůbec neměl rád. A teď? Nechápu, jak jsem bez něj mohl někdy vůbec žít! Topinka s tatarákem a strouhanou ředkví je sice extrémně nezdravá kombinace, ale já tomu zkrátka a dobře neodolám...

# 4 Kuřecí stripsy

Začnu jediným slovem - KFC. Kdo proboha vymyslel podnik, kde si můžete koupit tolik dobrého a zároveň nezdravého jídla? Stavíme se tam sice jen výjimečně, ale i tak jsem si za těch pár návštěv oblíbil jejich kuřecí stripsy. Křupavé a jemně pikantní... mňam!...Ach jo! Proč já tohle vůbec píšu! Teď akorát tak dostanu na všechno chuť!

# 3 Jídlo z grilu

Nedokážu si představit léto bez večerního grilování. Opékání nad ohněm mám sice taky rád, ale není nad hermelín z grilu. Nebo třeba maso a dobrou klobásu.
Když však tohle všechno jím uvnitř a ne venku, tak mi to tolik nechutná. Kladu si tu tedy podmínku přílohy v podobě letního teplého večera a své rodiny! :)

# 2 Čokoláda

Upřímně nemůžu pochopit lidi, kteří dobrovolně nejedí něco tak fantastického, jako je čokoláda. Já bych bez čokolády nemohl existovat. Nejradši mám hořkou s ořechy. Takže třeba Studentská pečeť, je pro mě ráj na zemi.
Slyším snad od vás něco typu: "A to jíš i ty rozinky?"
Ano! ZBOŽŇUJU rozinky! Jsem schopný sníst celý pytlík za večer místo chipsů nebo křupek.

Čokoládo, máš u mě pomyslné druhé místo!

# 1 Anglická snídaně

A teď nemyslím opečený toast s marmeládou. (I když tím taky nepohrdnu.) Myslím tu druhou anglickou snídani. Slaninu, vajíčka (nejlepší jsou míchaná), fazole, atd. To je prostě ta nejlepší snídaně na světě. Snídat ji každé ráno v sedm bych asi nezvládl, ale někdy o víkendu, kdy si trochu přispím... to bych dokázal! Je pravda, že black pudding (jelito), rád nemám. Co vy? Přesto má u mě english breakfast první místo!

Tak to je můj list nezdravých jídel.
Určitě mi nezapomeňte napsat, jak to máte s nezdravým jídlem vy! Jste na sebe přísní, nebo si ho občas taky dopřejete?


(Zdroje obrázku: hamburger, anglická snídaně)

Eurovision Song Contest - politická přehlídka států?

26. května 2018 v 12:33 | M. |  Autorovy dodatky
Před dvěma týdny jste v televizi mohli zaznamenat populární soutěž zpěváků. Jmenuje se Eurovision Song Contest a pyšní se tím, že jde o největší a nejsledovanější nesportovní událost roku. Nepokládám se za nějakého velkého fanouška, ale už jsem letos Eurovizi sledoval potřetí a právě v letošním ročníku se mi tam zdála nejvíce patrná politika. Přitom pravidla soutěže zakazují politická témata písní. Přehlídka zpěváků (nejen) Evropy se mi občas zdá hodně zvláštní.

(Letos pořádalo ESC Portugalsko.)

Písňová soutěž Eurovize (ESC) se koná každý rok v zemi, která zvítězila předchozí rok. Jedná se o jeden z nejdéle běžících pořadů, protože se vysílá už od roku 1956. Tehdy ji pořádalo Švýcarsko. O vítězi rozhodují poroty zúčastněných zemí a také hlasy diváků. Dnes je soutěž mimořádně úspěšná a může se těšit velké sledovanosti i oblíbenosti. Ale ne tak úplně v České republice. Sám jsem o ní neměl ani ponětí. Až do roku 2016, kdy jsem seděl u notebooku a v televizi zůstala náhodou zapnutá právě ona soutěž. Schválně se vás zeptám, jestli Eurovizi vůbec znáte? Asi bych se ani nedivil kdyby ne. V ČR to fenomém prostě není. Chápu to. Na tak "velkolepou" show je spousta písniček nudných, nechytlavých a lehce zapomenutelných. Avšak jsou tu nějaké, které určitě znáte. Tak třeba vítěz z roku 1974 byla švédská skupina ABBA se slavným hitem Waterloo. Kariéru tady začala i zpěvačka Celine Dion. Píseň "Hard Rock Halellujah" od skupiny Lordi z Finska také není úplně neznámá. Proč je tu tedy tolik lidí, kteří mají ke klání evropských zemí takový odpor? Nejspíše za to může již zmiňovaná politika.

(ABBA na Eurovizi v roce 1974)

"Politika v Eurovizi nehraje žádnou roli." Je ale tato věta opravdu pravdivá? Sám říkám, že rozhodně ne. Politika hraje v Eurovizi roli vždycky. Koneckonců co jiného čekat, když mezi sebou soutěží různé státy.
Důkazem přítomnosti politiky v ESC je vítězka roku 2016, ukrajinská zpěvačka Jamala. Zvítězila s písní o pronásledování Tatarů z Krymu. Nevyhrává jen talent a pěkná píseň, nýbrž dobře zvolená tematika. (Která je pokud možno aktuální.) Toto nejvíce funguje na lidi. Jenže potom, co jsem viděl letošní ročník, si myslím, že jednotlivé "odborné" poroty také nejsou nejnestranější. Nejvíce bodů dostávali země, které soutěž často vyhrávají.
To je také důvod proč letošní zástupce z ČR, Mikolas Josef, skončil tak, jak skončil. Sice slavíme historický úspěch (krásné 6. místo), ale mohlo to dopadnout mnohem lépe. I když to možná bude znít příšerně zaujatě, tak říkám, že se měl Mikolas umístit výš.
Itálie, jež zůstala před námi, zvolila píseň složenou po bombovém útoku v Manchesteru. Někdo dokonce tvrdí, že aktuální situace mezi Izraelem a Íránem, zajistila Izraeli vítěztví. Něco na tom nejspíš bude, ale Netta podle mě vyhrála díky extravagantní písni. Což obvykle dobře funguje.
Jsem zvědavý, jak bude ESC probíhat příští rok v Jeruzalémě. Doufejme, že klidně a bez potíží...

Zbývá vysvětlit proč se vlastně na celé tohle divadlo koukám. Není to ani kvůli písním ani kvůli zpěvákům. Eurovizi mám spojenou s jarem. Vždycky běží na začátku května a já si říkám: "Jé, už je zase jaro!" Smějte se, jak jen chcete. Prostě jsem si to nějak spojil, a proto se na to všechno koukám.
Navíc se letos dostal do finále náš soutěžící, takže bylo komu fandit!

(Izraelka Netta a její vítězný song)



Sledovali jste letos Eurovizi? Koukáte se na ni pravidelně?

(Zdroje obrázků: 1.;2. )

Slavíme dva roky!

21. května 2018 v 16:49 | M. |  Autorovy dodatky
Milí čtenáři,
zdá se mi to jako nedávno, co jsem psal článek na první blogové narozeniny. A teď už je pryč další rok a já píšu článek k narozeninám druhým. Čas zkrátka šíleně letí!
Za rok tu sice nepřibyla zrovna hromada článků, ale i tak. Důležité je, že blog stále funguje a neleží někde v propadlišti zapomenutých webových stránek. (Teda aspoň v to doufám.) Článků je méně, ale prosím vězte, že s každým jednotlivým článkem si dávám práci a snažím se ho udělat, co nejlépe to jde.
A jaké jsou plány na další rok? Ze všeho nejdříve už chci dopsat londýnský cestopis. Píšu ho už od října a mezitím jsme tam byli znovu, takže mám skutečně, co dohánět. Na druhou stranu se zase vy, máte na co těšit! Byli jsme v Britském muzeu, v Přírodopisném muzeu, v Hyde Parku a taky v Toweru! Tohle všechno ještě zbývá dopsat, takže si tady dávám oficiální předsevzetí, že to všechno sepíšu, dopíšu, připravím a vydám! (A jestli ne, tak mi musíte vážně hodně vynadat! :D)
Dále chystám novou povídku. Zatím jsem asi v polovině, ale její psaní mě moc baví, takže doufám v brzké dokončení. Povídka bude zasazena do 16. století, do doby, kdy v Anglii vládl král Jindřich VIII. Těšte se!
V rubrice Vymýšlíme příběhy stále čeká nedokončený příběh Dar bohům. Pokud vás to minulo, klikněte sem.
Co se týče knížek, tak mám rozečtenou novinku od Michaely Burdové, Dcera hvězd, a taky jsem v půlce druhého dílu Magnuse Chase. Dlouho jsem se nevrátil k rozečtené knize Sněhulák od Jo Nesbø. Říkám si, že je to škoda, protože se mi líbila. Četl někdo?
V rozepsaných mám uloženo spoustu dalších článků, které jen čekají na to, abych se do nich pustil. Myslím, že narozeniny jsou ideální příležitost, si to slíbit!
Tak na další skvělý rok! Všechno nejlepší S čajíkem v křesílku!!!


Děkuju, že jste tady se mnou!
M.
Autor blogu si vyhrazuje právo mazat vulgární nebo urážlivé komentáře!
Kopírovat autorovy obrázky můžete jen se souhlasem autora!